Hromy a blesky.

Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj produkovaný během bouřky. Bleskový elektrický výboj je provázen emisí světla. Elektřina procházející kanály výboje rychle zahřívá okolní vzduch, který díky expanzi produkuje charakteristický zvuk hromu. Na Zemi mají blesky modro-bílé zabarvení, což je dáno velkým množstvím dusíku v nižších vrstvách atmosféry.

Vzduch se při úderu ohřeje až na 30 000 °C. Někdy se výboj vydává několika drahami – jedná se o „rozvětvený blesk“. Blesky uvnitř jednoho mraku se nazývají „plošné“ a ze země je lze vidět jen jako světelné záblesky. Blesky mohou za bouřky v praxi nabývat velmi podivných tvarů i neobvyklých rozměrů, vždy záleží na konkrétních fyzikálních a klimatických podmínkách. Blesk může trvat i několik sekund.

Blesk může uhodit z mraku vzhůru stejně jako dolů. V roce 1993 byla zaznamenána barevná světla šlehající z vrchní části bouřkových mraků – oranžové kruhy s modrými rameny, záblesky modrých světel a obrovské rudé skvrny. Tyto světelné úkazy vystřelují až do výšky 95 kilometrú buď po jednom, nebo v celých sériích.

Mezi ještě vzácnější úkazy pak patří také modré záblesky, putující asi stokilometrovou rychlostí a explodující světelné kotouče, takzvané „skřítky“. Všechny tyto atmosferické výboje vznikají v silném elektrickém poli nad bouřkovými oblaky.

Hrom je akustický třesk doprovázející výboj blesku. Vysoká hustota proudu ve výbojovém kanálu blesku zahřeje vzduch na vysoké teploty. Dochází k ionizaci vzduchu a vzniku plazmatu. Zahřáté plazma se prudce rozpíná, tlačí na okolní vzduch a vyvolává rázovou vlnu, kterou pak slyšíme jako hrom. Akustický třesk hromu se v atmosféře šíří a odráží se od překážek, hlavně terénních útvarů (např. kopců). Zvuk hromu odražený od překážek dobíhá k pozorovateli se zpožděním a prodlužuje trvání akustického efektu. 

Zatímco světlo blesku je vidět okamžitě, zvuk hromu k pozorovateli dorazí se zpožděním. Z intervalu mezi bleskem a hromem se dá přibližně určit vzdálenost výboje blesku od místa pozorovatele.

vzdálenost blesku od pozorovatele v km = doba mezi bleskem a hromem v sekundách : 3

Rachlost světla z blesku je tak vysoká, že světlo od výboje k pozorovateli dorazí za nepostřehnutelnou dobu, prakticky okamžitě. Naproti tomu rychlost zvuku ve volné atmosféře činí přibližně 340 m/s, za dobu 3 sekund pak zvuk hromu urazí asi 1 020 metrů. Zvuk hromu se tedy od místa výboje k pozorovateli šíří rychlostí přibližně 1 km za 3 sekundy.

Jak vzniká bouře?

Bouřka je soubor elektrických, optických a akustických jevů vznikajících mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí. Bouřky dále označujeme podle doby a místa vzniku, pohybu, vzdálenosti od místa pozorování, intenzity projevů atd. Bouřky jsou vázány na cumulonimby. Oblak cumulonimbus má několik dalších synonymních jmen – kumulonimbus, bouřkový oblak a kupa dešťová.

    Zdroj Wikipedie.


    Kontakt

    Hromosvody Š & Š
    774 980 660, 777 134 458